Cesta

Marta Kubišová

G#Dneska už Bnám žádný nepoví, D#kdopak ji tam dal,
harmoniku G#kdo dal do křoBví a kdo na ní D#hrál.
La-la-la-la, G#la-lá-la-la-Blá, la-la-la-la-D#lá,
la-la-la-la, G#la-la-la-la, Blá, la-la-la-la-D#lá.
D#mUž nikdo neví, kdo jí G#mhýčkal na rukou,
B7chlubil se její perleD#mtí,
k přečtení není ani G#mnápis azbukou,
kdopak D#mví, kdo F7písně na ní HF#hrával ?
G#mO hloubce C#tůní v očích F#dívky copaté,
G#mo břízách Ebílých jak Bsníh.
D#mO cestě, která končí G#mv louce zaváté,
Bo cestě stepí na D#mkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
D#Jarní vody, G#duše, cesta,
Bkůň, kdo to vlastně D#hrál,
dívčí copy, G#louka, oči Btůň,
a co bylo D#dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: